Diary 7.6.2018

Jak začít ?

Co napsat?

Omlouvat se ?

Vysvětlovat ?

A má to vůbec cenu ?

A je vůbec komu ?

Právě jsem "prožila" nejdelší období bez blogu a věřte mi, mám s čím srovnávat protože jsem začala blogovat už někdy v roce 2008 ( možná i dříve). Takže teď vlastně " slavím" takové jubileum :D. Deset let je sakra hodně. A po tolika letech nastal den (a to 1.února 2018) a od toho dne uběhlo několik týdnů a měsíců...Dnes je 7.6. takže asi 4 měsíce, co nevyšel žádný článek, žádné vysvětlení. Nic. Prostě jsem JEN TAK přestala psát. A takhle jsem si teda konec mého blogování nepředstavovala, spíš jsem si říkala, že napíšu nějaký dojemný článek, jenže ono ne...

Není se za co omlouvat, není to tím, že bych neměla čas, to vůbec, ale prostě jsem NECHTĚLA.

Za tu dobu jsme ( téměř) dostavili kuchyň, a že to byla sakra makačka a, že to trvalo... V minulém článku jsem dávala fotky, mojí představy, mého "snu" jak bych chtěla aby asi kuchyň vypadala...

Neříkám, že už je hotovo, ale už  je čím se chlubit. A jsme šťastná, je přesně podle mých představ ( vlastně i o trochu lepší.)

Zatím nemáme židle, nebo vlastně máme ale potřebují obrousit a natřít, protože jsem sehnala retro, a potřebují zrenovovat, ale to bude za pár dní. Máme objednaný gauč ( protože bude kuchyň i s obýváčkem ). Časem si chci pořídit myčku a kamna. A ještě nám tam chybí police, ty jsou ale taky v plánu udělat co nejdříve... Pořád prostě nemohu říct " a máme hotovo".

Jinak ve volným čase jsem místo blogu věnovala čas třeba instagramu, nebo jsem naprosto propadla Robinsonovu ostrovu, který teda už bohužel skončil, taky koukám na super star a Utajenýho šéfa a teď nově i na Zlatou mládež. Dál sleduji videa na youtube, nebo seriál Riverdale a The Originals.

V práci ( ve školce )je to pořád stejné, jen děti víc zlobí, ale mám to tam ráda a kolegyně jsou super. Bohužel jsem se před pár dny dozvěděla, že na mém místě se bude zkracovat úvazek a paní ředitelka mě přesunula na jinou školku a na ten částečný úvazek přijde jiná paní učitelka. Zatím je to čerstvá novina, a nějak to zpracovávám, má to pro mě výhody ( nepřijdu o peníze, je to malá školka- jen dvě třídy, rodinné prostředí) a nevýhody ( je to dál, jiný kolektiv,jiné prostředí,...) ale o tom se moc nechci rozepisovat...jen prozradím, že mám v plánu pokud vše dopadne, jít pracovat do školky u nás ve vesnici, abych nemusela dojíždět. Nic ale není jisté, tak to nechci zakřiknout a ani v to nějak zbytečně věřit, spíš budu doufat :) Když bych byla na místě, kde pracuji teď, bylo by pro mě těžké odejít, teď když to mám v podstatě nařízené a půjdu stejně jinam, to pro mě bude snazší (pokud to vyjde).

"Jestli najdeš v životě cestu bez překážek,určitě nikam nevede."

Taky jsme minule psala o tom, že pojedu na Majáles a bude tam Ben Cristovao, no tak další sen splněný, viděla jsem a slyšela ho naživo a bylo to BOŽÍ.

No a k mé partě kámošek "Girl gangu" o kterých jsem vždy psala, tak pořád se vídáme a píšeme si, naposledy byl " větší sraz" přímo v Litomyšli, kde jsme chodily na školu, zašly jsme do "naší" vinárny, prošly si naše místa, zavzpomínaly a bylo to super. Spaly jsme u jedné z kamarádek co tam bydlí ( teď už bydlí jinde, ale má tam rodiče). S jednou z holek -  Verčou  jsme šly společně i na majáles a potkali tam i Denču, která je taky z girl gangu, ale na žádné akci nebyla a nepřijela a naposledy jsme se viděly v červnu 2017 na votvíráku. Letos jedeme zase, už se těším, je to už příští víkend a sejdeme se zase ve větším počtu ( i když bohužel ne všechny).

S kamarádkou Eliškou o které také často píšu a známe se od dětství se také vídáme, byly jsme spolu na velikonoční zábavě, na čarodky, na pouť, ale i jen tak na grilovačku a tak :) Po dlouhé době jsme se i párkrát viděla s kamarádkou Terkou i ona s námi byla na čarodejnice :)

Řekla bych že za poslední rok, jsem trochu vyspěla, ne asi úplně, ale před rokem jsem byla úplně někde jinde... Svým způsobem mi to chybí, ale momentálně jsem spokojená a nic extra bych neměnila :)

Tak snad zase brzy u dalšího článku :)