ŠŤASTNÁ

Krásný den (doufám, že ne jen pro mě, ale i pro vás !)

(článek je přednastavený, tak doufám, že i když vyjde tam mám krásný den, ale vzhledem k tomu že se teď nejspíš opaluju, sjíždím tobogán nebo relaxuji v bazénu tak snad ano :D)

Následuj své sny

☼

Běž si za svým cílem

☼

Věř tomu, že to vyjde

☼

Nevzdávej se

☼

Věř na karmu

☼

Pamatuj,že čím víc tě někdo shodí níž tím víc budeš silnější

☼

Čím víc budeš silnější tím budeš lepší

☼

Když sama víš, že jsi lepší dokážeš se postavit větším výzvám

☼

Věř si protože pak dokážeš to co chceš

☼

(tyto řádky jsou jen tok mých myšlenek, protože v mé hlavě se teď honí všechno možné, jsem na sebe pyšná, mám radost sama ze sebe, jsem člověk který si nevěří mnohdy se podceňuje a pak jsou tu situace, kdy si uvědomím že nejsem tak neschopná...)

Asi moc nechápete o co tu jde, i když následující řádky mohou působit mírně depresivně není tomu tak, jsem šťastná.

Být šťastná je většinou hezký pocit, ani nevím proč mě bolí břicho atřeští mi  hlava, ale vím, že to s tím souvisí...:D 

A teď k tomu co se stalo, předem říkám, že pro vás to asi není nic extra, ale pro mě je to hrozně moc...

Psala jsem vám v jiném z článků, že se chystám na pohovor do nové mateřské školy, pro ty co neví studuji pedagogickou školu a ráda bych pracovala ve školce. Ta školka, kam jsem šla na pohovor je trochu jiná, je soukromá, je jen pro 13 dětí a má jinou myšlenku než běžné školky. Bude usilovat o rodinné prostředí, budova školky je rodinný domek se zahrádkou, kde se pěstuje ovoce, zelenina a bylinky. Děti zde budou trávit čas především venku. Snahou je dětem udělat hezké dětství ve školce, kde si budou moc ujídat plody ze zahrádky, zašpinit se od bláta, skákat do kaluží, hrát na schovku, prostě taková babiččina zahrádka - proto se i školka jmenuje Zahrádka. Paní co to celé vymyslela tam vyrůstala, protože v domečku žili její prarodiče a prožila tam krásné dětství, které chce předat i dnešním dětem, jak ale víte řešila jsem problém, že mám ještě rok školy a, že se nechci vzdát posledního roku studentskýho života, večerů s ze třídy holkama atd. Navíc dělat školu dálkově je dost komplikované a v posledním ročníku se budeme učit hrát na kytaru a asi bych to nezvládla, když bych do školy jezdila jednou za měsíc, do toho psaní absolventské práce a učení na absolutorium. Prožívala jsem tedy hrozné dilema, chtěla jsem to místo, ale chtěla jsem si v klidu dodělat školu. Mrzelo mě, že se školka neotvírá o rok později, až bude vše za mnou.

Pohovor proběhl dobře, moc dobře, jenže tam se mnou byly kvalifikované, vystudované paní o několik let starší než já s několikaletou praxí a zkušenostmi, takže jsem tomu nedávala naději, i přesto, že pohovoru jsem měla docela dobrý pocit. :)

Dnes mi přišel email, který splnil obě mé přání to že si v klidu dostuduji i to, že ze mě bude učitelka v této krásné školičce a pokud si myslíte, že to nejde dohromady, tak jde, ale ani mě samotnou to pořádně nenapadlo, nebo spíš na to, že by na to přistoupili :) 

Při pohovoru jsem se zmínila, že v posledním ročníku nechodíme do školy v pátek že se učíme od pondělí do čtvrtka :)

No a v emailu mi nabídli, že bych mohla každý pátek chodit na brigádu jako paní učitelka a od příštího roku bychom se domluvili co dál. Málem se mi zastavilo srdce, tu radost ani nedokážu popsat.

A co mě těší ještě víc  jsou ty krásná slova z emailu, neustále mi běhají v hlavě

"mám z pohovoru s Vámi velice příjemný dojem"

" Moc se mi líbil Váš projev, jako jedna z mála jste mně přesvědčila o tom, že chápete, jakým směrem bych chtěla školičku vést "

"to, jak jste se sama prezentovala"

"Skutečně bych byla velmi ráda, kdybyste na tuto moji nabídku kývla."

Když si uvědomím, že tam se mnou seděly vystudované, kvalifikované a třeba o 20 let starší učitelky, které mají za sebou spoustu praxe a já která jsem dva roky na pedagogický škole a zaujala jsem je víc.. pořád tomu nemůžu uvěřit... Konečně mám pocit, že jsem v něčem dobrá... jo často jsem si říkala, že jsem se pro narodila pro práci s dětmi, miluju praxi ve školkách,baví mě to, vždycky se tam těším... No prostě jsem neuvěřitelně šťastná po přečtení toho emailu jsem se rozbrečela a celá se klepala, bylo ve mě tolik emocí, radosti ...nepopsatelný

Plním si svůj sen.

Moje celoživotní přání a motto či  cesta, kterou jdu zní: Být šťastná, když se mě někdo zeptá co bych si přála kdybych mohla mít jedno přání vždy odpovím:Být šťastná, ne že bych nebyla, ale myslím to obecně, když je člověk šťastný má vše co potřebuje, je zdravý, má lásku, rodinu, dostatek peněz atd.

Jsem si jistá, že být šťastná pro mě je i to dělat co mě baví, mít svoji práci jako koníček ne povinnost a moje vysněná práce je učit ve školce a teď se mi to pomalu plní, jednou týdně ze mě bude paní učitelka + pokud to bude možné odbydu si tam i tři týdny praxe a když budu potřeba a půjde to se školou ráda tam budu když bude potřeba :)

CO VÍC NAPSAT ?

Nevím... asi většina z vás nepochopí tu radost a možná si řeknete, že přeháním nebo že skoro o nic nejde, chápu vás, rozumím tomu, ale pro mě znamená HROZNĚ MOC.

Sny dávají životu smysl. Většina lidí si něco přeje, když padá hvězda.
Je to hezké a navíc zábavné, ale nic to neznamená, dokud se za tou hvězdou nevydáte.
Jinými slovy, přičiňte se, aby se váš sen splnil. Musíte věřit sami v sebe, protože když si nebudete věřit vy, nikdo jiný vám věřit nebude.
Na cestě za svým vrcholem potřebujete silné sebevědomí. Nikdy neztrácejte sebevědomí.
Sebevědomí představuje sebejistotu - když poskytujete dobrou službu, budete vědět, že všechno dobře dopadne.

Joe Girard